Denně se na nás ze všech stran hrne desítka požadavků. Buď taková, hlavně nebuď maková, měla bys víc uklízet (moje mamka), neuklízej tolik a pojď k nám (můj manžel s dcerou), Šéfové po nás chtějí stoprocentní výkony v práci, partneři doma, rodiče čekají od všeho aspoň něco. Ještě že děti chtějí jen najíst, napít, ale hlavně naši lásku (a někdy taky iPad).

Občas je těžké nezbláznit se a být neustále v pohodě. Hlavně když vám na hlavu padá miliarda úkolů v práci, do toho se snažíte udržet chod domácnosti a nejíst v kuchyni, kde větší část prostoru zabírá lego a drobky od snídaně (protože děti umějí jíst tak, že většina jídla je všude kolem, jen ne v nich. Hlavně, že u toho postaví věž z dvaceti kostek  :)).

To pak stačí jediná zmínka o tom, co děláte špatně a co byste měly změnit, abyste fungovaly lépe, a vaše sebevědomí, které jste si poctivou prací vydřely, klesne na nulu. Klesnout může, ale jen na chvíli. Nedovolte ostatním, aby posuzovali vaše schopnosti. Ostatní lidé nejsou vy, a pokud vás vidí jednou měsíčně, v podstatě vás neznají. A nejlepší je jejich věta „vždyť já tě znám lépe, než ty sebe“.

Ano, mluvím z vlastní zkušenosti. Jsou lidé, od kterých si názory na svou osobu ráda vyslechnu, protože každá zpětná vazba má něco do sebe a může nám pomoci začít vidět to, co jsme neviděli nebo přehlíželi. Když mi můj manžel řekl, že spoustu věcí dělám automaticky, nejdřív jsem se urazila, pak mě to mrzelo a pak jsem si uvědomila, že má pravdu. Ne v každé skutečnosti, kterou zmínil jako příklad, ale v mnohých ano. On si zase (snad) uvědomil, že mi to říká jako slon v porcelánu a jeho rady by mohly vyznít často citlivěji. Pak jsou ale lidé, kteří vás vidí jednou měsíčně a odsoudí vás jednou větou za něco, co se nelíbí jim. Prosím vás, nenechte si takovými lidmi otrávit ani deset minut, natož třeba celý den. Něco podobného se mi stalo a půl dne jsem z toho byla v šoku. Pak jsem si naštěstí uvědomila, že jestli se někomu nelíbí styl, jakým žiju, není to můj problém. Protože ten život je můj. Možná nejsem pro své okolí nejdokonalejším vzorem, možná nejsem ani nejbáječnější – nejskvělejší – nejúžasnější žena pod sluncem, ale snažím se na sobě alespoň pracovat bez toho, abych si svůj stres kompenzovala tím, že budu kritizovat jiné.

Nedávno jsem přemýšlela nad tím, že jsem docela šťastná. Ne proto, že by na mě nikdo nebyl schopný najít chybu, mám jich hodně. Ale naučila jsem se na ostatních vidět spíš pozitivní věci a mít lidi všeobecně ráda. Světe div se, je to paráda nezaobírat se lidmi kolem, ale sebou samým. Pokud ještě řešíte druhé, přestaňte. A pokud někdo řeší vás, vzkažte mu, ať si zamete nejdřív před svým prahem. A jejich rádoby rady s medvědím klidem ignorujte. Be happy. Life is short.

Please follow and like us:

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Comment *