V této době držíme při sobě více než kdy jindy. Mnoho z nás si pomáhá, šijeme roušky, necháváme kartičky ve vchodech s nabídkou pomoci našim sousedům. To vše se děje. Zároveň nás tato celá situace může zžírat. Pokud pomáháme, ale nám se pomoci nedostává, může nás to celé dost vysílit. Co dělat, když žijete v domácnosti s někým, kterého musíte ubezpečovat, že to celé bude dobré, a jak se nenechat semlít negativními emocemi?

Jak_prekonat_strach


Když jsme se báli v dětství

Pamatujete si, jak nás vychovávali naši rodiče v případě dělo-li se nám něco, z čeho jsme měli strach? „Nutili“ nás strach překonat. Být silnější než strach. Dobře, přiznávám, že se to hezky čte, ale jak se to překonávání strachu vlastně dělá? Prvním krokem je uvědomění si, že strach cítíme. Pokud jde o náš strach, musíme si promluvit sami se sebou. Pokud jde o strach našich blízkých, musíme začít konverzaci s nimi. Nebojte se zeptat vašich rodičů, kamarádů. blízkých, jak se cítí, z čeho mají strach, jak celou situaci zvládají, a jestli potřebují pomoci. Každý z nás může mít strach z něčeho jiného. Někdo ze zavřeného obchodu, druhý z omezení práv a svobod, které už jednou zažil, a jiný čistě z nemoci.

Jak_prekonat_strach


Dobrá i špatná zpráva

Dobrou zprávou je, že každý strach lze překonat, pokud dotyčná osoba chce, strach si uvědomuje a je ochotna na sobě pracovat. Špatnou zprávou je, že pokud bude jednou z odpovědí ne, vy s tím nepohnete, ani kdybyste se na hlavu stavěli. Nezapomeňte si i vy uvědomit, že tu nejste od toho, abyste někoho nutili, aby byl v pohodě. Cítíme to, co cítit chceme. Pokud něco cítit nechceme, většinou pro to děláme maximum. Nejste tu od toho, abyste zachraňovali ty, co zachránit nechtějí a pomoc odmítají.
Pojďme ale předpokládat, že vaši blízcí pomoc přijmou.

Jak_prekonat_strach


Pomáhejte, ale nelitujte

Ze všeho nejdůležitější je, aby si osoba, které chcete pomoci, si svůj strach uvědomila. Jinými slovy, musíte s ní mluvit, ptát se, naslouchat. V žádném případě vašeho blízkého nelitujte. Litování je negativní energie, která ještě nikomu nepomohla. Raději dotyčné/mu ukažte, že to zvládne nebo že s ní soucítíte (ukažte, že jste byla v podobné situaci a vše dobře dopadlo). Soucit a lítost jsou naprosto dvě odlišné emoce. Zatímco u lítosti dáváte druhého do pozici oběti (říkáte mu jaký je chudák apod., což mu nepomůže, u soucitu jen vyjádříte pochopení, ale neděláte z druhého oběť). Je to stejné, jak když se učí chodit roční dítě. Když si sedne na zadek a začne popotahovat, spíše mu dodáte odvahy na příště než abyste k němu rychle přiběhla a začala ho litovat, že to muselo bolet a ať se na to tedy příště raději „vyprdne“. Litováním totiž druhému dokazujete, že má proč mít strach. Dodáním odvahy mu naopak pomůžete sebrat se, vstát a jít dál.
Mně osobně nejvíc pomáhá přiznat si, že situace, ve které jsem není ideální nebo je úplně blbá (to, že si něco přiznáte, znamená, že neděláte, že to neexistuje, tedy si tu „blbou“ situaci plně uvědomujete – zase to uvědomění), pak přijmu fakt, že jsem kvůli tomu smutná, naštvaná, cokoliv a tyto emoce si dovolím (nezakazuju si je) a v momentě, kdy tohle proběhne, je mi podstatně lépe.

Jak_prekonat_strach


Jak to dělat s ostatními?

Řekněme, že se bojí koronaviru vaše spolubydlící (nebo kdokoliv, se kým jste teď 24 hodin denně). Je paralyzovaná, vy jste v pohodě a chcete, aby byla i ona, protože pak můžete dýchat víc i vy. Zkuste jí říct třeba: „Já vím, že je tohle všechno, co se děje, pitomý. Ale ty celou situaci změnit nemůžeš. Můžeš být sice naštvaná, protivná, ale v ničem ti to nepomůže, právě naopak. Bude ti ještě hůř, ale stejně nic neovlivníš. A nebude hůř jen tobě, ale i lidem kolem tebe. Mám tě ráda a uznávám, že to je těžký. Pokud se v tom ale budeš dál utápět, bude to ještě těžší. Pro tebe, pro nás i náš vztah. Přiznejme si, že tohle všechno je hrozný a pojďme si říct, že to nějak zvládneme. Prostě zvládneme.“

V této větě dotyčná osoba uslyší:

  • Přiznání situace – může si oddychnout, že to uznala, že je to na prd
  • Že vám na ni záleží a máte jí ráda – láska hory přenáší 😊
  • Že to zvládnete, což je pozitivní tečka na tomhle všem

Dejte druhé osobě čas, aby vaši konverzaci vstřebala, zamyslela se a došla ke svému uvědomění.

Jak_prekonat_strach


Nejste spasiteli a strach ostatních není vaše vina

Uvědomte si ale také fakt, že nejste spasitel, který má povinnost vytahovat lidi z bryndy, i když v ní dál chtějí být. Zamyslete si, jestli vás celá situace spíše netáhne ke dnu nebo jestli náhodou vaše totální pohoda (stav kdy si říkáte, ježiši, vždyť se nic neděje) není jen převlečený strach i u vás. Pokud uvidíte, že člověk na proti vám chce udělat krok vpřed, a budete mu chtít být po boku, buďte. Nezůstávejte ale sami na místě, jen proto, že tam stojí ten druhý.

Lenka

Please follow and like us:

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Comment *