Ze Žďáru nad Sázavou, kde jsme se stavovali v Zámku pod Zelenou Horou v Muzeu Nové Generace jsme jeli rovnou do Brna, kde jsme strávili další tři dny, po němž jsme si udělali ještě tří denní výlet do Vídně a Carnuntu v sousedním Rakousku.
Brno, město kaváren a mých běžeckých rekodů
První sobotní půl den v Brně jsme věnovali návštěvě rodiny, a tak jsme příjemně za deštivého odpoledne odpočívali u grilování a následně u dvou dortů s kávou. Musím říct, že občaj je takové odpoledne těžší než drápat se s dětmi na kopec. Jak říká můj muž, oba jsme rozhodně měli hyperglykemický šok a já byla ráda, když jsme se ten den všichni, včetně našich dvou dětí, ocitli v posteli. V neděli jsme se vzbudili opět do nádherného, sluncem zalitého dne, který navíc ještě víc prozářil fakt, že jsem měla celé odpoledne v Brně, městu kaváren a krásných malých uliček jen pro sebe. Oblékla jsem si lněné šaty, obula moje nové ploché sandálky Lasocki z CCC ve stylu kristusek, přes rameno nasadila kabelku, které jsem dva dny před odjezdem na dovolenou (také v CCC) neodolala, pro jistotu přibalila džínsku a vyrazila jsem. Nejdříve jsem se prošla kolem Katedrály sv.Petra a Pavla a následně skončila v mé oblíbené kavárně Momenta, kde jsem nerušeně v klidu dopsala několik mých článků. A protože jsem byla hotová dřív než jsem si myslela, že budu, rozhodla jsem se vrátit se na základu, převléct se do běžeckého a dát si v pozdní odpoledne ještě šest příjemných kilometrů a můj první rekord pod 6 minut na kilometr.




Můj strach z výšek
Po dvou dnech bez výletu jsme v pondělí opět připravili batůžky, svačinky a vyrazili na Macochu. Já jsem se tam chtěla podívat už dlouho, a tak jsem tento nápad vřele uvítala. Protože jsme turisti, nejeli jsme ani vláčkem, natož lanovkou a celé jsme si to pěkně vyšlápli. Pohled dolů byl čarovný. Já, která se bojím výšek, jsem omdlívala i přesto, že tam je poměrně vysoké zábradlí. Nakonec mi muž na památku udělal v sekundě fotku, která se mi opravdu líbí a která má (doslova 😊) hloubku. Jelikož děti ani po 9 kilometrech nebyly unavené, rozhodli jsme se ještě pro rychlý výlet do Rudického propadání, kde jsme dokonce s Esterkou přebrodily potok. Po tomto výletě již obě děti vytuhly v autě a my tak měli s mužem chvíli jen pro sebe 😊)), protože kdy jindy si chcete ve 4 odpoledne pokecat než když obě děti vzadu spí 😊




Macocha
Kavárna v ulici věčného stínu
Další den jsme se rozhodli pro odpočinek před odjezdem do Vídně a jelikož byly tropy, rozhodli jsme je strávit v parku a po kavárnách. Jako první jsme navštívili známé Lužánky, největší radost mi však udělala kavárna Punkt., v ulici s věčným stínem, kde je příjemně i v tom největším pařáku. Holky si to tam skvěle užily, lítaly tam po chodníku a honily se, pak nám dvakrát vyjedly humus a jelo se domů.



Mikulov a Vídeň
Brzy ráno ve středu jsme odjeli směr Vídeň s krátkou zastávkou v Mikulově (na svačinu na trávě, na víno bohužel čas nezbylo). Ve Vídni jsme nejdřív strávili dvě hodiny ve vodním světě s pláží a napuštěnými jezírky, kde voda byla ledová jen pro dospělé, ale děti ač všechny měly fialové pusy, byly naprosto spokojené. Po ubytování u Prateru jsme se prošli okolím, našli restauraci na večeři a příjemně znavení jsme večer v devět zalehli.



Samá voda, samá voda, přihořívá (skoro hoří)
Čtvrtek jsme věnovali návštěvě Muzea Haus des Meeres s devíti patry, což vlastně byla největší atrakce, protože Lilly teď nedělá nic větší radost než chodit po schodech nahoru a dolů. A díky falešnému požárnímu poplachu jsme si tak kromě okukování žraloků, želv, plejtváků či lítajících opic, odnesli o jeden zážitek navíc. Následovala procházka městem, palačinka v kavárně, zastávka u Wasserhaus, a procházka Pratrem domů, kam jsme se po celém dni dostali v sedm večer. Za mě úžasný den!







Rakousko římské Canruntum
V pátek ráno jsme pobalili věci a v 10 dopoledne vyrazili na náš poslední výlet do Carnunta, rakouského města, kde kdysi před 2000 lety bývalo římské město. Carnuntum je nádherně opravené, interaktivní a velmi zábavné a poučné jak pro malé, tak velké. Vřele doporučuji, pokud máte rádi historii, římskou tedy zejména. Následoval přejezd do Brna, kde jsme holky ještě nechali se vyskákat, já si šla zaběhat, pak jsme si dali drink na tamním Střeláku, večeři, nasedli jsme do auta a vyrazili směr domů.




Celá dovolená byla naprosto úžasná. Každý den jsme prožili něco jiného, každý den jsme se něco naučili, holky byly úžasné, výlety krásné, počasí nám přálo a nejlepší na tom všem bylo, že po dovolené jsem na dovolené zůstala 😊. A ještě několik měsíců zůstanu 😊.