Pamatujete si, když nám v dětství dospělí říkali „po smíchu přijde pláč“? Nebo „však ona Tě ta sranda přejde“? Podvědomě si sebou neseme pocit, že po něčem hezkém přijde něco ošklivého nebo smutného. A tak, když to hezké právě je, myslíme na to, že to skončí. A to hezké si vlastně ani neužijeme.

V jedné knize jsem nedávno četla, že většina lidí žije s pocitem, že tu nejsme od toho, abychom se bavili. Že musíme neustále pracovat, abychom (si?) něco dokázali. Protože čas je surovina, která se musí nutně využít k práci. Nedejbože, abychom většinu času vyžili k zábavě. To by byla katastrofa. Taky slyšíte tu hrůzu? Pracovat musíme. Ano. Máme hypotéky, děti, musíme jíst. Ale ve volném čase bychom si měli užít volný čas. Jinými slovy, v sobotu si užít sobotu a nemyslet na pracovní pondělí. Nemyslet na to, když se bavím, že zábava jednou skončí. Myslet na to, co je teď a tady a užívat si radosti co to jde. Netrápit se tím, že nevím, co bude zítra, když dnešek ještě ani ani neskončil.

kyticka

Začali jsme žít v poklusu, shonu a často už si nejsme schopni vychutnat přítomnost, aniž bychom nemysleli na budoucnost. A když už se konečně bavíme, když už máme z něčeho tu radost, ozve se náš druhý, vnitřní hlas, aby nám řekl, že je hloupé, abychom se bavili, protože od toho tu přece nejsme. A co udělá tahle myšlenka se skutečností? Udělá z ní pravdu. Po smíchu, nebo dokonce během, přijde „pláč“, protože si o něj sami říkáme.

Důležité by však mělo být teď a tady. Ano, vždy se může něco přihodit. Ale proč se tím trápit ve chvíli, kdy zrovna máme ze života radost? Proč se omezovat myšlenkami na to, že dovolená, na které jsme teprve den, už za deset dní skončí. Proč během soboty myslet na těžký pracovní úkol, který musíme dodělat v pondělí. Proč se nehonit s našim dítětem jen proto, že bude rozdováděné a mohlo by špatně usínat. Proč si neužít všechen ten smích kolem nás se skvělým pocitem právě teď a právě tady.

12939643_10209853469112499_1274549891_n

Dobrá zpráva je, že i takové „černé“ myšlenky jdou vypnout. Že jakmile si vzpomeneme o víkendu na práci, kterou musíme v pondělí odevzdat, můžeme se nahlas říct, že je přece sobota. Můžeme přepnout svou mysl přepnout na teď a tady a konečně si začít život užívat. Protože já osobně si myslím, že jsme na světě právě kvůli tomu, abychom se bavili a byli šťastní. Ať už v práci nebo doma. Abychom měli radost a šířili ji dál. Abychom žili s úsměvem na rtech a věřili v lepší budoucnost. Abychom se svými dětmi šaškovali a nemysleli na to, že někdo z nás zakopne a udělá si bouli. Nebo neusne. Abychom měli práci, která nás aspoň částečně naplňuje. Abychom si maximálně užívali volného času s rodinou, přáteli i sami se sebou a nekazili si ten čas myšlenkami o tom, co bude pak. Viva la viva.

Please follow and like us:

2 Comments on Viva La Vita

  1. Kateřina
    5. 4. 2016 at 7.54 (4 roky ago)

    Mluvíš mi z duše! Tohle je povinná četba 😀 😀 !! Hezký a slunečný den 😉

    Odpovědět
    • zezivotazeny
      5. 4. 2016 at 8.57 (4 roky ago)

      Také krásný den :) a hodně smíchu :)

      Odpovědět

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Comment *